Introduction en français
Programaedje : |
Rezultats - Résultats - Results
adrovaedjeadrovaedje (o.n.)• 1. ouverture, action d'entr'ouvrir, d'ouvrir. • 2. introduction (d'un livre). Waitîz a: adrovi. Trové dins: adrovaedje [R9,R15]; adouviadje [C1] adroviadroviI. (v.c.) • 1. entrouvrir, entre-bâiller. --- ene plåye, ene håye. • 2. éventrer, ouvrir un abcès au bistouri. (Sin. drovi, trawer, percer). • 3. (t. ling.) introduire (au sens grammatical). les adrovires siervèt a --- ene fråze, les introducteurs introduisent une phrase. II. (s' ~) (v.pr.) • 1. s'entrouvrir, s'ouvrir. • 2. s'épanouir. Les fleurs sont presses a s' adrovi. Famile: adrovaedje, adrovire, adrovou; drovi. Trové dins: adrovi [E212,R15]; adrovu [S117]; adrouvu [O0]; adouvri [E145,O2]; adouviè [C1,C8,C9]; adouvièt [G215] adrovireadrovire (f.n.) introducteur, locution introductrice. «i gn a» ou «vola» sont des ---s, «i gn a» ou «vola« sont des introducteurs.Waitîz a: adrovi; addjectivire, adjondrecire, advierbire. Trové dins: adrovire [R12]; adrovîre [R15] adrovou, adrovoweadrovou, -owe (addj.)• 1. entr'ouvert. • 2. (t. ling.) ouvert (en phonétique) (Ant. cloyou). cisse voyale est prononceye on pô pus ---owe, cette voyelle est prononcée un peu plus ouverte; ene sillabe ---owe, une syllabe ouverte. Waitîz a: adrovi. Trové dins: adrovou [R15] / adrovowe [R15] douvedouve (f.n.)• 1. fondrière dans une prairie. • 2. chantoire. (sin. tchanteure) Mot rshonnant: dewe. Trové dins: doûve [G206] douvéntdouvéntI. (loy.) pourquoi. --- çk' il est mwais?, pour quel motif est-il fâché ?; mi dirîz bén --- k' i fwait si froed, pourquoi il fait si froid; --- k' i gn a pus rén dins l' botaye? II. (adv. & int.) pourquoi. --- n' avoz nén vnou?; dji n' sai ---. Waitîz a: pocwè. Trové dins: douvént [R13]; d'oû-vint [E1,E34]; douvint [C1,C13]; douvin [C9]; divint [C1]; d'ou-vint [E1] douviet, douviete u drovou, drovowedouviet, -e u drovou, -owe (addj.) ouvert(e).Waitîz a: drovi. Trové dins: douviè [C8]; douvièt [C9] / douviéye [C8] / drovou [R13] / drovowe drovaedjedrovaedje (o.n.) Ouverture, action d'ouvrir, manière d'ouvrir. li --- do concert, l'ouverture, le premier morceau d'un concertWaitîz a: adrovadje, drovi. Trové dins: drovèdje [E21]; douviâdje [C8]; douviadje [C1,C9] droveu, droveuse u drouvressedroveu, -se u drouvreusse (o.f.n.) ouvreur (-euse). on --- d' poirtires.Waitîz a: drovi. Trové dins: drouveû [O4] / dovreûse [E1]; droveûse [E1] / douvurrèsse [E1] drovidroviI. (v.c.) • 1. ouvrir. i drouve ses ouys; --- èn ouxh, ene lete, ene boesse, on ridant; i n' oize --- s' boke; ---s’ boûsse: débourser; l' air del campagne drouve les peumons ; l' ådje drouve l' esprit ; ene finiesse ki drouve so l' rowe. » --- des beas ouys; u: --- des grands ouys: faire de grands yeux étonnés (rl a: si loukî lådje, fé des ouys come des sårletes) » --- ses kénkets: ouvrir les yeux pour voir ce qu'on veut vous cacher. » --- les ouys a ene sakî: dessiller les yeux, montrer la réalité à quelqu’un. on lyi a drovou les ouys: on l'a descillé. » --- s' cour: s’épancher. » --- les djambes: écarter les jambes; peut être compris grivoisement comme faire l'amour. (sin. schåyî ses djambes). • 2. --- l' loumire; --- l' posse: allumer. (rl a: esprinde, aloumer). • 3. (t. méd.) ouvrir (un abcès au bistouri); débrider une plaie. --- ene plåye. (Sin. trawer, percer, kerner). » drovi l' coir: a) opérer. b) autopsier. (sin. discopecî). II. (si ~) (v.pr.) s'ouvrir. les prumîs rôzes si drovèt, s'ouvrent, s'épanouissent. Waitîz a: douviet, douviete, drovaedje, droveu, drovou, drovowe; adrovi, eterdrovi, ridrovi, sordrovi. |+ DOVRI11.MMO ricopyî Trové dins: drovi [E1,E21,E34,E170,G215,R13,S0]; drouvi [G215,O0,O4]; drovu [C60,G215,S17,S117]; drouvu [G215]; drovou [S0]; dovri [E170]; drovî [S44]; dovreu [G215]; douvri [E145,G215,O2]; drouvri [O3] / drovièt [G215]; douviè [C8,C9,C13]; douvièt [G215]; douvért [G215] / ovri [G215]; ovrù [G215]; ouvri [G215,O4]; ouvrù [G215] drovowmint u dovietmintdrovowmint u dovietmint (adv.) ouvertement.Waitîz a: drovou, doviet. Trové dins: drovowmint [R] / dovietmint [R] / ouvèrtèmint [O4] eterdrovieterdrovi (v.c.) entrouvrir.Waitîz a: drovi, adrovi, sordrovi. Trové dins: êtedrovi [E34]; trèdouvri [E145] ridrovi / rdrovir(i)droviI. (v.c.) rouvrir. nos vlans k' i fjhoxhe rdrovi l' ouxh, nous voulons qu'ils fassent rouvrir la porte. II. (si ~) (v.pr.) se rouvrir. li finiesse si rdrouve, la fenêtre s'ouvre de nouveau. Waitîz a: drovi. Trové dins: ridrovi [R12]; ridouviè [C8] / rdrovi [R12]; r'douviè [C8] sordrovi (sordovri)sordrovi (v.c.) entrouvrir (sin. eterdrovi).Waitîz a: drovi. |+ i fåt rbetchfessî li R do bodje, po ene béndjhance (RDR est måloyåve). Trové dins: sordouvri [E145] |